K pyramidám a podzemním tunelům 2026 (část 3)
7. až 9. den – neděle 24. až úterý 26.5.2026 – na jih k Chorvatským hranicím..
Konečně zase na motorce..
Vydali jsme se trochu na jih, každý po své ose. Tedy já na motorce a kamarádky autem.
Cíl jsme měli u městečka Čapljina, kde jsme si naplánovali 2 noci. Potom už se naše cesty rozdělí. Já se začnu vracet domů a kamarádky se ještě podívají přes Černou Horu do Albánie.
Já už byl v Albošce dvakrát, ale hlavně jsem měl o víkendu doma už půl roku naplánovanou návštěvu. A pak taky kámošky se chystaly strávit pár dní válením u moře a to se mi ani nechtělo..
Cestou do Čapljiny jsme se chtěli zastavit v Mostaru, což sice není úplně můj šálek kávy, páč tam jistě bude lidí jak much, ale co už, když jsem tak blízko, tak to snad nějak přežiju.
Jel jsem spíš po vedlejších cestách a to tak vedlejších, že z toho nakonec byl asi 20 km offroudek ve svahu nad Bračko jezero (43°32’59.604″N, 18°1’8.935″E). Ještě, že jsem si před tím oživil moje offroudový základy v motoškole Přijďte se projet. To se mi s tou naloženou motorkou fakt hodilo.
Byl jsem spocenej, jak 🐖, ale stálo to za to, výhledy parádní..
Jo a ještě před tím jsem zjistil, že i v Bosně mám svůj tunel „Ivan“ 😉 (43°44’41.716″N, 18°2’21.786″E).
Pak už jsem se pomalu blížil k Mostaru.
Mostar..
Projíždět okolo Mostaru a nestavit se tam, by byl motorkářská hřích. Nemám města moc rád. Posledních pár let žiju v božském klidu, kde mi na zahradu chodí víc srnky, než lidi a nechybí mi to. Návštěva rušného města mi nedělá zrovna dobře, ale když už jsem tady..
Byl jsem tam docela brzo, ještě před polednem a asi před hlavním náporem turistů. Tak jsem si proběhl pár uliček okolo mostu, udělal pár fotek jako důkaz a chystal se zase vypadnout, ale ouha..
Akorát u motorky mě nachytaly kamarádky, které právě přijely a přemluvili mě, ať jdu ještě s nimi.
Mazitím už se nahrnulo spoustu lidí a pro mě to byl masakr.. Ale co by člověk neudělal pro kámošky, když tak přemlouvaly. Tak jsme to prošli ještě jednou, tedy teď už jsme se spíš „přelili“ s proudem, tak jsme to alespoň zakončili v kavárně pod mostem a chvíli pozorovali to hemžení.
Koupili ještě nějaké magnetky a že pojedem dál.
Ale někoho napadlo, že nad městem je vyhlídka. Byla super, ale nějak z ní nemám žádný fotky. Takže nic..
Z Mostaru je to jenom kousek do Čapljiny.
To už je skoro na Chorvatských hranicích. Našli jsme si tam parádní apartmán v rodiném domku se zahradou, kde jsme zůstali 2 noci.
Protože bylo ještě málo hodin, domluvili jsme se s majitelem a ten nás autem odvezl k nedaleké tvrzi „Počiteljska utvrda“.
Citadela Počitelj je historická pevnost, původně postavená v roce 1383 králem Tvrtkem I. k ochraně důležité obchodní cesty. Později ji rozšířila Osmanská říše o další stavby, jako je mešita a lázně, a nyní se tyčí nad malebným opevněným městem Počitelj. Její hlavní věž se zvedá do výšky 45 m nad mořem a nabízí úchvatné výhledy a pohled do bohaté historie regionu.
Večer jsme využili zahradu u apartmánu pro fajn véču..
Na další den – poslední, než se naše cesty rozdělí, jsme si vymysleli hned výlety dva.
Ráno jsme vyrazili k do „vodního světa“, plného mokřadů, rákosí, vodních ptáků a vodních cestiček – Přírodní park Hutovo Blato (43°3’56.131″N, 17°45’11.871″E).
Museli jsme počkat sice asi hodinu na loďku, která nás provezla přírodníma kanálama, plnýma vodního života, ale bylo hezky, tak to uteklo rychle.
Tady je pár záběrů..
Ten samý den odpoledne jsme stihli ještě výlet k vodopádu Kravica ve stejnojmeném parku (43°9’28.351″N, 17°36’30.594″E).
Vodopád Kravica, někdy nazývaný Kravice, je velký vodopád na řece Trebižat, nacházející se ve Studencima, 10 km jižně od Ljubuškého a 40 km jižně od Mostaru. Jeho výška je okolo 25 metrů a průměr amfiteátru 120 metrů, vytvořený ze sedry. Je oblíbeným výletním a koupacím místem, zejména v létě pro návštěvníky z Mostaru, Međugorje a Dubrovníku. V blízkosti se nachází kavárna, prostory pro piknik a kempování, jakož i malá jeskyně, starý vodní mlýn a jednoplošník. Vodopád je prohlášen za geologickou památku přírody a v roce 1966 se zde natáčelo několik scén filmu Orli letí brzy.
Vykoupali jsme se, něco pojedli a po asi dvou hodinkách vyrazili zpět do Apartmánu.
Byl to náš poslední společný výlet a večer na této cestě.
Ve středu 27.5.2026 jsme se rozloučili a já to otočil směrem k domovu.
Já Páprda I.
Z Boží vůle motorkář.
Mohlo by tě zajímat..

Moje aditiva
Strava je motorkářův benzín, doplňky stravy jsou její aditiva O funkci aditiv do paliva jsi určitě slyšel. Jsou to látky, které po přidání do benzínu

Jak jsem za půl roku shodil 15 kilo
Znáte to – rok co rok přibude nějaké to kilo. Nejdřív jedno, pak dvě, a protože to leze pomalu, člověk má pocit, že se vlastně

Co mají společného naše klouby s moto řetězem?
Nemažte – nejedete. A když, tak blbě.. Každý motorkář ví, že pokud má jeho motorka řetěz, musí se o něj starat a pravidelně ho čistí a
Vyhledávání
Kategorie
Nejnovější články

K pyramidám a podzemním tunelům 2026 (část 4)

K pyramidám a podzemním tunelům 2026 (část 3)

K pyramidám a podzemním tunelům 2026 (část 2)

Aby nám podvozek vydržel ještě hodně kilometrů

K pyramidám a podzemním tunelům 2026 (část 1)

Energy & Memory
Jedinečný pomocník proti únavě a špatné koncentraci.
Obojí na motorce fakt nechceš.
Proto jej vozím na každou delší cestu.
Obsahuje přírodní kofein z guarany
a další složky, podporující mentální a fyzickou aktivitu.
Víc se dozvíš tady:
Co na koncentraci pozornosti
Co proti únavě