Schránka na nářadí Yamaha XT1200ZE

YAMAHA XT1200ZE je z mého pohledu výborná motorka. Ale jako asi každá, má i nějakou tu mouchu. Například akumulátor je schovaný pod pravým bočním krytem kapotáže, což není vůbec šikovné, obzvláště, když – jako asi většina uživatelů – jej překryje nějakým padacím rámem. A to už je trochu sázka do loterie, jestli se pak dekl vyndá nebo se kvůli tomu bude muset sundavat celý padák. Já požívám padací rámy od SW-MOTECH a musím říct, že se kryt vyndat dá bez demontáže, ale je to jak vyndávat „ježka z klece“ a ještě doufat, že to pružnost plastu vydrží. Přesný sled posunutí, pootočení a mírného prohnutí krytu, který, samozřejmě, vždycky do příští demontáže zapomenu.. Možná to někdy natočím jako video, abych se mohl vždycky kouknout.. 🙈

Bohužel ještě větším problémem to vidím v případě nářadí, které je tam od výrobce schováno taky. Vozit NĚKDE (v baťohu? v kufru?) další klíče (a ne malé), abych někde na cestě sundal padáky, abych sundal kryt, abych se dostal k základnímu nářadí..? Trochu krkolomná cesta.

Trochu chápu, že – obzvláště u verze ZE, už nezbylo pod sedlem víc místa, než na motolékárničku, reflexní vestu, a pak už jen techničák, ale u motorky v této cenové kategorii a určení, bych přece jen očekával šikovnější řešení.

Když jsem koupil sadu kufrů TRK a jejich držáky od Givi, přišlo mi pod pravým kufrem, kde není výfuk, celkem dost nevyužitého místa. Ideální na nářadí, opravnou sadu apod. Tak jsem začal hledat na netu schránku, která by se tam hodila jak tvarem, tak uchycením a popravdě jsem vhodnou nenašel (možná jsem nehledal dost pečlivě). Buď nevyhovovala rozměrem, uchycením nebo systémem otvírání, protože všechny se otevírají zadním víkem, což se zdá logické, ale kvůli zadní trubce nosiče těžko použitelné.

A protože jsem měl doma léta nevyužitých pár kusů duralového plechu, rozhodl jsem se, že si schránku vyrobím na míru. Resp. nechám nastříhat a svařit a zbytek dodělám.

Největší problém byl navrhnout a zaměřit správný tvar a rozměry. Aby se do schránky alespoň něco vešlo, aby šla uchytit na držáky, aby někde nepřekážela (třeba při max. propružení kyvky) a taky aby tam nevypadala jak pěst na oko, když pojedu bez kufrů.. Dvířka jsou sice schovaná pod kufrem, ale sundat kufr v případě potřeby je otázkou několika vteřin a může to mít i výhodu obtížnějšího přístupu pro nenechavé ručičky.. 😉

No, víc asi nemá cenu popisovat, výsledek si prohlédni na fotkách. Snad jen to, že je udělaná z 1,5 mm duralového plechu, nechal jsem si svařit schránku, pak v ní vyřízl otvor, překryl jej dvířky, kde je běžný zámeček, jako je třeba na ručních pokladničkách. Obvod otvoru pod dvířky jsem oblepil měkkou pěnovou samolepicí páskou a po několika letech užívání (i ve velkým lijáku) nebyl s těsností problém. A pro jistotu mám ve spodních rozích schránky malé otvory. Dodělal jsem držáky na horní uchycení pod madla spolujezdce. Dole jsem vyměnil šrouby, které drží elementy, na které se nasouvají kufry, za delší. Na ně jsem nasadil spodní uchycení čelního panelu schránky, který je za tím účelem vyšší, než výška schránky.

Nejdříve jsem udělal jednu schránku na mé první Ténérce „Z“ (rok 2011) a potom i na druhou „ZE“ (2016), kde musí být v přední straně schránky vybrání pro kryt ovládání elektricky nastavitelného odpružení. Jinak jsou stejné. Resp. původní jsem nechal duralovou, bez lakování, protože Ténérka má stříbrnou barvu a duralu to nevadí, druhou (na snímcích) jsem nastříkal matnou černou.

Bohužel na všechno jsem měl jen ručně načrtnutý „výkres“, takže sofistikovanější dokumentací nemohu sloužit.