Než vlezu na motorku

Motorka je krásný koníček. To mi potvrdíte všichni, jinak byste tady ani nebyli. Ale stejně tak mi potvrdíte, že když se má jezdit dobře a dlouho, je to docela náročná věc fyzicky i psychicky. A do třetice mi potvrdíte, především vy, pro které píšu tento web – milí Páprdové – tedy nadšenci, kterým sice křížky přibývají, ale kteří se snažíte být stále mladí duchem a tohoto koníčka si ještě dlouho sakra užívat, že přece jen je to každým rokem troooošičku těžší. Udržet se ve slušné kondici. Co? ?

Když se mi do mého totemu života zasekl šestý zásek, uvědomil jsem si, že když ještě nechci řídítka opustit, bude třeba na tom začít pracovat. Resp. už se dávno mělo, ale.. znáš to.. Začal jsem pociťovat, jak tělo tuhne, rovnováha už není co byla, reakce se zpomalují a.. tak to ne! To by mohla být brzo jízdenka do Pekla. V lepším případě do Nebe, ale ani jedno se mi ještě nechce.. I když vím, že vlastně o nic nejde.. ?

A protože nic se neděje náhodou, když jsem se pevně rozhodl s tím něco dělat – hle, přišel mi do života bezvadný mladík Lukáš Honzík, kondiční trenér, a začal se mnou (vlastně s námi – i s Miluškou) pracovat. Bylo to krásně úsměvné.. Připadali jsme si jak malé děti (což bylo přesně to, co jsme potřebovali)..

Žádné cvičení s činkami a podobné nesmysly – jednoduché a zdánlivě lehké cviky s vlastním tělem. Nevěřili byste, jaká je to dřina, kterou denně podstupují malá miminka, aby se postupně naučila hýbat, převalovat, lézt, chodit.. Po hodině takových „cviků“, kdy třeba „jen ležíte na zádech, máte nohy pevně pokrčené nad sebou a rukama se snažíte jakoby dosáhnout pro imaginární hračku vzadu nahoře nad vaší hlavou“ (a podobné hrátky) jste vyflusaní jak z fitka.. Nekecám!!!

Ale je fakt, že už po pár cvičeních jsem se na motorce cítil neskutečně lépe a jistěji. Trup se zpevnil a najednou šlo motorku ovládat nějak mnohem snáz. Myslím, že bez toho bych následnou enduroškolu dal hodně blbě. Což byl jeden z dalších kroků, pro jistější a zábavnější pocit z motorkaření, ale o tom zase jindy.

Když jsme pak odjižděli na třítýdenní motodovolenou do Španělska a Francie, připravil pro nás Lukáš pár cviků, které je dobré si udělat, než každé ráno vlezeme na motorku. Jo, půl hoďky to zabere, ale víte jistě mnozí sami, jak se po pár dnech strávených na tripu některým částem vašeho těla do sedla už moc nechce.. ? To pak ta půlhodinka, která vás nastartuje na velkou část dne, fakt stojí za to..

S Lukášovým svolením ti tady předávám rozpis, který tě zaručeně probere a pojede se ti zase o moc líp. Popravdě tuhle (nebo podobnou) rozcvičku by to chtělo si udělat před KAŽDÝM sednutím na motorku. I doma, nejen na dovolené.

Rozcvička má tři části:

1. Zahřátí a rozhýbání
2. Zpevnění a balanc
3. Síla (tedy trošku.. ?)

Vlastně od všeho, co potřebuješ na motorce, trošku, ale fakt to stačí. Uvidíš, když to zkusíš.

U každého cviku máš dobu nebo počet opakování, případně kolik sérií. Taky poznámku, když je třeba.

Ale hlavně – všechny cviky si můžeš i prohlédnout na videích, která Lukáš nahrál. Těch nahraných videí má mnohem víc a najdeš je pod odkazem:

DATABÁZE CVIKŮ – LUKÁŠ HONZÍK

Asi netřeba nic dodávat..